Právě vcházíš do uličky, všude okolo tebe se shromažďuje temnota,
jako kdyby tě pomaličku svazovala. Před sebou máš maličké náměstíčko,
které je osvětleno jen chabým světlem ze dvou pouličních lamp. Právě když
vkročíš na osvětlený kus dláždění ucítíš dýku, která se ti lehce opřela do zad.
Tvůj dech se zrychluje a najednou uslyšíš: "Jaké je heslo..." Je to jen několik
slov, ale ten tón který je pronesl byl drsný a nebezpěčný...
"Znáš heslo milý dobrodruhu??"
"Tak ty neznáš heslo..." Bylo řečeno tvrdým hlasem. "Proč jsi tedy přišel??? Zemřít???"
Uběhlo několik vteřin, které se ti zdály dlouhé jako hodiny, pak muž pokračoval.
"Škoda takového mladého života... Máš neuvěřitelné štěstí ty holobrátku, otoč se
a odejdi dřív než tě budu muset umlčet navždy a bez důvodu se nevracej!!!"
Poslední slova byla řečena se skoro zlomyslným úmyslem. Dýka zmizela a to jsi
nezaslechl ani nejmenší zvuk. Napadá tě jen jedna otázka:
"Byla to skutečnost a nebo jen sen??